Jsou mezi námi, vídám je poměrně často, avšak je jich málo. Díky bohu však za ně. Potěší už jen pohledem, bez nich by se žilo těžce. Bez spřízněné duše jsou tak jediným, vyjma nejbližších přátel, zpestřením života. Važme si jich, jsou prchliví.

Prvního svého anděla jsem potkal v páté třídě základní školy, díky shodě mnoha okolností. Štěstí!? Ovlivnil můj život v několika ohledech a stále je prvním. Dokázal zlepšit náladu, ale i ztrpčit chvíle osobního volna. Bylo něco, co jsem neviděl? Žil jsem ve stínu vlastního pohledu? Možná se to někdy dozvím, nepředbíhejme.

Jsou také tací, jenž na první pohled jako andělé nevypadají. Zaujmou na první dobrou, ale po mrknutí na dlouho zmizí. Poté se objevují, aby nenechali vzpomínku na ně zahynout. V mém případě to skončí (nebo teprve začíná?) pravidelnými zjeveními, které se za čas stanou rutinou, jenž nevnímáte. V tu chvíli bez varování, se objeví další. Nejnovější přírůstek, je vám poblíž vždy když to potřebujete. Pátráte po totožnosti, ale nedobíráte se k výsledku. Je lepší žít v nevědomosti, v opačném případě to může skončit tragicky jako předtím.

Kdyby mě jednou vzal k sobě do nebe, žil bych si jako v ráji. Jednou to přijde. Každý tu chvíli zažije v jiném okamžiku, ale nikoho nemine. Správný čas…

Líbil se ti článek?

(0 rating, 2 votes)

 Loading ...

Podobné články

• Mikulášská
• Nad Nocí se stahují mračna
• Andělé v noci

Tagy: Anděl. Zveřejněno 27. Duben 2009, 23:43
Můžeš napsat komentář nebo poslat trackback z tvého blogu.