Mikulášská

Pro

Tradice Mikuláše a pekelně strašného čerta se u nás drží roky. S rostoucím věkem podobně jako Vánoce změnily pointu, ale kouzlo se uchovává. Jako děti jsme čekali na výslužku po pracně naučené básničce, dnes si raději připijeme na zdraví. V Chomutově máme 5. prosinec léta spojený s rozsvícením stromečku a také setkání naší přátelské party. Časy na které rád vzpomínám a ještě raději se jich zúčastňuji. Rok co rok se těším na krásný ohňostroj, ale začínám se bát, že už jsem přesycen světelnou show. Málo který mě dokáže plně nadchnout. O celé mikulášské nerozhoduje, kde jste ale s kým tam jste. Nejen včera jsem se přesvědčil, že se setkávám jen s těmi nejlepšími lidmi, kteří dokážou pomoci, pobavit a všemi způsoby zvednout náladu. I díky jejich podpoře tu teď můžu psát tyto pěkná slova. Už před odchodem na chomutovské náměstí, kde to celé začalo, jsem prohlásil:

Letošní rozsvícení bude 100% nezapomenutelný. A já se třesu jak na maturu Však včas uvidíte. twitter

A měl jsem pravdu. Letos zprvu trochu netradičně, za to stále s úsměvem. Skončím přáním, aby za rok jsem se mohl opět setkat se všemi blízkými a zažít tu jedinečnou chvíli. Díky.

P.S. Už jsem úplně zapomněl, že by o mě ještě mohlo mít nebe nebo peklo zájem. Mikuláš se u nás doma neobjevil celou věčnost, co pamatuji. Dnes si mě ale našel na koleji a přinesl s sebou kromě příjemného překvapení i krásného anděla a příliš hodnou čertici Poté, co ze mě vymáčkli jen část písničky Skákal pes a ještě s pomocnou rukou čerta, mě přesto odměnili Haribo medvídky. Tohle si nechám líbit, co přichystají příště? Nechci se vás dotknout, ale kdopak z vás to má?