Motiv – klikni pro přehrání. Tato hudba vystihuje ten pocit.

Chci vám teď toho tolik říci. Připadá mi, že to, co už jsem vyslovil nebylo všechno, co se mi hlavou honí. Čím dál tím častěji se snažím, aby mé zpovědi nebyly jen hozeny na zeď, ale dočkaly se bouřlivé diskuze. Cíl pro příští generaci Blábolníku Chomutováka je větší zapojení čtenářů do debaty. Rád bych podporoval tvůrčí schopnost vás všech, nápaditost a předal vám tak stejný pocit jako mám já při objevení nápadu a psaní článků. Mám rád netradiční postupy, neobvyklé vyjádření. Právě mě zaplavil zvláštní nepopsatelný pocit, všechno kolem mě naplňuje pozitivní energií. Jdou stranou úkoly a stereotypní část večera. Vznáším se. Ohlížím se zpět a vidím jedinou pouhou větev košatého stromu, který na sobě nese ovoce uplynulých měsíců. Sleduji, jak kolem mne si polétává láska, někoho srazí k zemi jiné povznese do oblak. Vidím ty šťastné páry a vůbec mi není zle či smutno, cítím radost a štěstí s nimi. Jako osamělý turista ve světě naděje pomalu přicházím na kloub té zdánlivě nelogické navigaci, podle které se zde všichni orientují. Míjím jednu slečnu za druhou, zanechávají úsměv na tváři a cítí vzrušení, když se za nimi otočím. Miluju ten pocit. Když jsem chtěl z výšky pozorovat jiné, bylo mi líto, že to nemůžu prožívat sám.

Tradice Mikuláše a pekelně strašného čerta se u nás drží roky. S rostoucím věkem podobně jako Vánoce změnily pointu, ale kouzlo se uchovává. Jako děti jsme čekali na výslužku po pracně naučené básničce, dnes si raději připijeme na zdraví. V Chomutově máme 5. prosinec léta spojený s rozsvícením stromečku a také setkání naší přátelské party. Časy na které rád vzpomínám a ještě raději se jich zúčastňuji. Rok co rok se těším na krásný ohňostroj, ale začínám se bát, že už jsem přesycen světelnou show. Málo který mě dokáže plně nadchnout. O celé mikulášské nerozhoduje, kde jste ale s kým tam jste. Nejen včera jsem se přesvědčil, že se setkávám jen s těmi nejlepšími lidmi, kteří dokážou pomoci, pobavit a všemi způsoby zvednout náladu. I díky jejich podpoře tu teď můžu psát tyto pěkná slova. Už před odchodem na chomutovské náměstí, kde to celé začalo, jsem prohlásil:

Celý článek »

Nezačínám článek slovy Vzpomínám…, protože mi to nepřísluší. Ani sem nechci plést politické řeči. Jen mě zaujala myšlenka připomenout si jeden listopadový pátek spolu se svými čtenáři. Nezklamali jste mě Na výzvu odpovědělo minimum čtenářů, které bych i na jedné ruce spočítal. Přesto jsem se nevzdal a díky twitter vláknu spolu s články jiných blogerů dal dohromady následující příběh. Přeji pěknou počtenou.

Celý článek »

Nemožné se stalo skutečností. Všemi obdivovaný a zároveň nenáviděný Real Life si za svůj nový cíl dává ještě více provokovat, informovat o Apple světě a nadále vytvářet ikonu mladého dravého publicisty. Patrik Vogl je člověk mnoha profesí a zejména nadějný fotograf. Někdo, kdo se rozhodl rozvířit vlny českého internetu. Jiní žijí v propadlišti dějin nebo si hrají na svém malém písečku, on proniká do všech zákoutí sítě.

Pokud patříte ke skupině lidí, kteří mají rádi rozmanitou hudbu, zajímavé lidi a originální nápady, stejně jako já, pak jste si nejedenkrát zapnuli program ČT2 chvilku před sobotní půlnocí. Živé vysílání Pavla Anděla nám vždy nabízelo a nabízí skvělé hosty, mezi nimiž nechyběli zahraniční hvězdy jako např. Living Colour. Nový koncept České televize nepočítá s podobnými pořady a ruší mj. Pětku v Pomeranči a možná i Krausovo Uvolněte se, prosím, kde se chystá tvrdá cenzura.

David Kraus Je dost mozne ze zkonci v Prosinci Uvolnete se.Chtej Tatu kontrolovat v tom co rika a bude rikat je to jak za komousu.jeste by jsme s kapelou mohli delat prehravky. Facebook 12.11.2009