Nevyslovené otázky. Marně se hledají správné odpovědi, které zná pouze jediný člověk. Pohledy na věc nebo událost se někdy liší, ale pocity bývávají stejné. Znát i ty její, by bylo božské. Otázky se rodí v hlavě, přesouvají se sem a zas zpátky, nedávají spát, probouzejí nostalgické momenty. Snažím se odprostit od všeho a jen se smát, mít radost z aktuální reality. Po letech se daří mnohem lépe, ale beznadějné chvilky opět přicházejí. Slova, kterém mívám na otázku se bojím položit, možná je také už nemám komu. Ona už není ona. Lidé se mění, už je to tak.

Wikipedie říká, že:

Geek [gi:k] je pojem z angličtiny, v níž označuje osobu, která má hluboké technické nebo odborné znalosti, talent a obzvláštní zapálení pro svůj obor (primárně slovo znamená především šprt nebo vzorný student, ne-atlet, studijní typ).

Mezi běžnými lidmi (takzvanými BFU) je význam slova geek chapán trochu jinak. Zde označuje osobu nějakým způsobem jinou či divnou. Běžný překlad je „pako“.
Celý článek »

Osud nám do života naděluje lidi, které nám mění život. A to teď píši i o těch, které nemáme šanci ovlivnit. Jako Alenka přijdeme na místa, kde se ostatní cítí být jako doma. V mém případě po čase, někdy i mnohem později, začnu objevovat zlaté poklady. Možná je všichni doposud přehlíželi. Se stydlivou tváří se dáme dohromady a jsme rádi, když se opět potkáme. Jestli to bylo jednostranné vzplanutí, netuším dodnes, ale přeju květince štěstí a lásku. Když bude šťastná ona, budu i já, přestože jsem si dnes na míle vzdálení. Jsou to lidé, kteří nám změnili život, strážní andělé.

Jmenuji se Červená Karkulka. Narodila jsem se 7. 8. 1951 v Pylinově. Má matinka Helena Červená pracovala jako úřední na místní poště a můj otec Radek Červený byl ředitel lesní banky. Nyní si vydělává jako dřevorubec. Měla jsem krásné dětství, mnoho kamarádů a nezapomenutelné zážitky. V roce 1958 jsem začala docházet na Základní školu ve Vodičkově ulici. Nepatřila jsem mezi premianty, ani břídily. Školu jsem milovala. V odpoledních hodinách jsem se věnovala zájmovým kroužkům: výtvarné výchově, baletu a hře na flétnu. Získala jsem tím schopnost tvůrčí práce a výborné tělesné schopnosti. Dodnes maluji obrazy, dokonce jsem už pořádala dvě výstavy. Po základní škole roku 1959 jsem nastoupila na státní Gymnázium Pohádka ve Waltově. Do třídy se mnou chodily takové hvězdy jako Otesánek, Křemílek a Vochomůrka a miláček třídy Ferda Mravenec. Jsem ráda, že jsem je poznala, mnoho mě toho naučili, zejména Ferda. Dostudovala jsem s převahou jedniček. Získala jsem certifikáty z anglického a francouzského jazyka, certifikát ECDL. Po škole jsem na rok nastoupila na praxi do reklamní agentury Advert s.r.o.. Byla jsem jím velkým přínosem. Dokončila jsem důležitou zakázku pro jednu vlivnou společnost a také jsem do kolektivu přinesla nové nápady. Poté jsem nastoupila do firmy svého bývalého spolužáka Ferdy Mravence Práce všeho druhu s.r.o.. Místo sekretářky mi nabídl při setkání po 10 letech. Byl se mnou velmi spokojen. Toto zaměstnání jsem vykonávala celých 5 let. Poté jsem prošla kvalifikačním kurzem práce na PC. Mezi mé zájmy patří sport, malování a kultura. Komunikativnost, vstřícnost a otevřenost v jednání, flexibilita a nekonfliktnost patří mezi mé přednosti.

Kratší slohová práce ze střední školy. Zveřejněno pro pobavení i po letech mi výsledek přijde povedený. Uvažuji také o zkopírování mé maturitní slohové práce a přepsání na blábolník.

Tápu, hledám, nenacházím. Vidím před sebou chumel zážitků a událostí z loňského roku, jen nevím ze kterého konce bych to měl všechno pobrat. Tak třeba tento… (snad bude dostatečně dlouhý). Do devátého roku tisíciletí jsem vlétl po hlavě. Při silvestrovském přípitku na náměstí 1. Máje v Chomutově s nejbližšími přáteli, mě ani nenapadlo, jak bude bohatý.